Několik vět k historii skautingu a k jeho poslání:

skauting je celosvětové hnutí založené na počátku 20. století, jehož posláním je (sebe)výchova mládeže a rozvoj osobnosti dětí, zejména jejich duchovních, mravních, intelektuálních, sociálních a tělesných schopností tak, aby byli připraveni plnit povinnosti k sobě samým, bližním, vlasti, přírodě a celému lidskému společenství.

Zakladatel skautingu, sir Robert Baden - Powell, žil v době počátku průmyslové revoluce ,zcela odlišné než je doba dnešní, je jasné, že svět a jeho uspořádání, společnost i myšlenky jsou jiné, někdy jen trochu, jindy naprosto. Je však s podivem, jak myšlenky Sira Roberta předběhly svou dobu, jaký mají přesah do dnešních dnů, a to i z toho důvodu, jak jsou komplexní a relevantní. Sir Robert se zabýval a kladl důraz na mezinárodní přátelství a světový mír, a stal se tak průkopníkem v této oblasti. Rovněž dbal o péči o osobní zdraví, což pramenilo z jeho zkušenosti vojáka, kdy denní hygiena a péče o zdraví byly, na rozdíl od běžné společnosti, naprosto nezbytné a povinné (jak aktuální v dnešní době popandemické SARS). Sir Robert se zaobíral tématy jako využití volného času, družinovým systémem (v dnešní době popsaným jako skupinová dynamika), koncepty sebevýchovy a objevování zázraků přírody, a uměním hospodařit s nimi jako s dary od Boha. Tyto oblasti byly v dané době zcela nové a pochopitelné jen těm nejosvícenějším. V dnešní době jsou to studijní obory na vysokých školách, o ochraně přírody se vedou odborné debaty a konference, celý západní svět hovoří o nutnosti rozumného chování k matce Zemi, Otec František píše poselství Laudato Sí. Zakladatel skautingu se však tímto zabýval před více jak 110 lety.

Dá se říci, že vznik skautingu byl jednou z výchovných reakcí na prudké zvraty a přeměny devatenáctého století.

Mnohé rady a citáty z děl Lorda Roberta prochází již mnoho desetiletí skautským hnutím, často s odkazem na různé situace, životní postoje a cesty, a to aniž bychom jen tušili, že jsou to právě myšlenky samotného zakladatele skautingu. Všechny však mají mnoho společného, neboť se často jedná o jednoduché, milé osobní rady pro jednotlivce, poselství pro dobrý a naplněný život, o rady, které se vyznačují povzbuzením mít život ve svých rukou, přičemž skauting a víra v Boha dávají nejen mladým vše potřebné k tomuto naplnění.

Toto poslání se skauting snaží naplňovat prostřednictvím výchovných metod, kterými jsou zejména pobyt v přírodě, učení zkušeností, vedení týmu v malých skupinách dle věku (družiny) pod dohledem starších a dospělých, osobnostní rozvoj (např. skautská stezka), používání symbolů, zapojení do společnosti (účast na charitativních akcích apod.) a morální kodex.

Skauting je založen na třech principech, které jsou součástí skautského slibu, a to: 1. povinnost k Bohu (vyššímu principu), 2. povinnost k bližním (ostatním), 3. povinnost k sobě.

Tyto tři principy se promítají do skautského zákona, slibu, hesla i příkazu dobrého skutku.